Začátkem roku 2019 nás nepříjemně překvapilo fungování sousední betonárky. Velmi se zvýšila její prašnost a hlučnost, která obtěžovala tenisovou veřejnost. Tenisté, z velké části děti, dýchali prach, který na kurty dopadal. Lidé se na kurtech neslyšeli, děti neslyšely pokyny trenéra z druhé strany kurtu. Aby nám lidé neodcházeli hrát jinam a nesnižoval se příjem, dali jsme se na náročný boj s betonárkou. Vedení klubu mělo rozdílné názory na řešení této situace, což vyústilo tím, že stávající předseda J. Pauch rezignoval na svoji funkci. Následně byl zvolen (a rozšířen) nový tenisový výbor: P. Belza, L. Krajíčková, M. Janeček, V. Jedlička, D. Šimonovský.
Za pomoci petice, stížností, televizní reportáže atd. se podařilo dočasně betonárku vyřadit z provozu.To vyvolalo rychlou reakci. Společnost Beton Union Plzeň s.r.o. si vyžádala stavební dokumentaci k našim tenisovým kurtům. Ukázalo se, že město ani katastrální úřad nemá stavební doklady ke třem dvorcům. Nutno podotknout, že tyto dvorce byly stejně jako ostatní dvorce, již desítky let zapsány v katastru (k zápisu do katastru doklady být musely, jinak by zápis nemohl být proveden). Toto pro nás tedy mělo za následek okamžité uzavření zmíněných tří kurtů. Začalo se řešit dodatečné stavební povolení. Ani to se však neobešlo bez komplikací. V následném připomínkovém řízení si společnost Beton Union Plzeň s.r.o. stěžovala, že je ruší zvuky míčků při hře a hlasy sportovců. Tyto stížnosti způsobily další prodloužení doby ke znovuotevření kurtů.
V tomto roce jsme se znovu pokusili žádat město o podporu s výstavbou tenisové haly. Jako spolek jsme mohli stát žádat o dotaci ve výši 70% s tím, že zbylých 30% musíme dát ze svých zdrojů. Vlastní zdroje na to samozřejmě nemáme, doufali jsme, že nám s tím pomůže město. Hala se intenzivně s panem starostou řešila zhruba tři čtvrtě roku před tím, než se dostala na jednání zastupitelstva. Proběhlo několik schůzek, pan starosta se byl i na podobnou halu fyzicky podívat. Hala by se po skončení doby udržitelnosti (což je vždy podmínka dotace) stala majetkem města. To znamená, že by město získalo tenisovou halu zaplacením pouze 30% její hodnoty. Dle dohody byla zpracována studie (65 tis. Kč). V dobré víře jsme z našich prostředků tuto studii zaplatili. Bohužel, rada města, ani zastupitelstvo nebylo schopno učinit žádné rozhodnutí, většina se zdržela hlasování.
Naším sportovištěm prošlo hodně dětí. Určité množství z nich je schopno dostat se na vyšší tenisovou úroveň a reprezentovat náš klub, naše město. Od věku cca 10 let bohužel odchází nadějné děti trénovat a soutěžit za jiné kluby. V tom vidíme velké zklamání. Děti (každý sportovec bez ohledu na druh sportu), které mají něčeho dosáhnout, potřebují trénovat celoročně. Bez toho nemají šanci. U nás, díky tomu, že nemáme tenisovou halu, nemůžeme tyto děti v našem klubu udržet.Toto je jeden z největších důvodů, proč se snažíme o vybudování tenisové haly. Její vytíženost (děti, závodní a rekreační hráči) v Rokycanech by byla 100%.
Hospodaření
V tomto roce jsme se, bohužel, díky nečekanému výdaji za studii haly dostali do červených čísel. Abychom byli schopni zaplatit za nájem, složili se někteří členové výboru ze svých vlastních prostředků částkou cca 43 tis. Kč.